Babiš jako oni

Pokud někteří lidé před volbami doufali, že Babiš "nebude jako oni", pak asi zažívají nemírné zklamání. Vítěz voleb se stále více chová jako tradiční staré strany, takzvaní "dinosauři" české popřevratové politiky. Všechno přitom po volbách vypadalo vcelku nadějně. Neuskutečnila se předvolební obava, že se proti vítězi voleb spojí všichni, počínaje kalouskovci, přes ostatní dinosaury a mladokalouskovce z Pirátů až po komunisty a tzv. extremisty z SPD. Babiš mohl pohodlně složit vládu s SPD za podpory komunistů. Ale něco se zadrhlo. Nejen povyk z místní tradiční "demokratické" pražskokavárenské politické scény, ale hlavně z Bruselu. Varování před Okamurovými "extremisty". A Babiš se lekl. Nelze si ale myslet, že by měl až takový strach z bruselských byrokratů. Babiš se přidal jen docela prostě k tradičním dinosaurům české politiky a jejich hlavní mantře: Udržet se u moci za každou cenu a nepustit občany k nějakému rozhodování o zásadních záležitostech v jejich vlastní zemi. Neboť toho se oligarcha zalekl nejvíc: všeobecného referenda, v němž by sami občané přímo rozhodovali o zcela zásadních věcech ve fungování našeho státu. (Možná i o našem setrvání v EU a NATO.) Protože každý správný demokrat dobře ví, že my, prostý lid, obyčejní občané, masa, dav, tupé stádo, nevzdělaná lůza a tak dále, jak nás naše "elity"nejen politické, ale i umělecké a další všelijak nazývají, my bychom třeba měli úplně jiný (samozřejmě nesprávný) názor na to, jak chceme v naší vlasti žít. A to nemůže přece dopustit ani takový nepřítel dinosaurů, jako je Babiš. Neb i on se považuje za elitu národa. A tak místo vlády s jasnou většinovou důvěrou dopustil, aby ho média i političtí oponenti s despektem a gustem označovali za "premiéra v demisi". A tak Babiš vsadil pod tlakem na ministranu - ČSSD. A ta se začala okamžitě chovat stejným způsobem, jako se odedávna chovala další ministrana - KDÚ-ČSL. To znamená, že začala ty mocnější vydírat. ČSSD lze navíc zcela oprávněně podezřívat z toho, že působí jako Kalouskova "pátá kolona". Ostatně tento dojem vznikl již za existence Sobotkovy vlády, kdy se tehdy vládní strana s premiérem Sobotkou v čele, stavěla ve svorném šiku společně s opozicí proti svému koaličnímu partnerovi Babišovi až pozoruhodně aktivně. Zdá se tak, že Babiš doplatí na tradice české politiky. Ne ale kvůli tomu, že by staří tradiční političtí dinosauři byli tak silní, ale jen proto, že on sám začal uvažovat podobně jako oni a přistoupil na jejich tradiční české politické hry. Ne vždy je ale tradice cestou kupředu. Někdy může být dokonce cestou do pekel.

Je nesmyslné litovat Babiše, nebo kohokoliv jiného z českých politiků a jejich přisluhovačů. Ti nikdy neprohrají. Je možné litovat jen občany této země a jejich vlast. Protože právě oni, jako už tolikrát v naší historii, budou těmi na hlavu poraženými.