Chybami se člověk učí, aneb od zájmů vlasti k Marku Ebenovi

Po prvním kole prezidentských voleb se ukazuje, že taktika odpůrců současného prezidenta bude tentokrát možná slavit úspěch.

Před čtyřmi lety vsadili příznivci stále většího podřízení naší vlasti Evropské unii a NATO, na gentlemana staré školy, plného charismatu a styků mezi nejvybranější evropskou šlechtickou elitou. Byl to (mj.) švýcarský občan, "kníže" Schwarzenberg, nenápadná loutka pánů z Bilderbergu, roztomilý pán, mile šišlající česky, který se ale zcela neroztomile nikdy neváhal bít nejen o svůj dávný rodový, prý neprávem zabavený majetek, ale pomocí nejrůznější posametových bafuňářů v tzv. privatizaci i o lukrativní části národního "rodinného stříbra". Vlídně žoviální zastánce revanšistických snah německých krajanských sdružení. Člověk, s despektem odmítající poválečné právní kroky prezidenta Beneše, vlády i parlamentu tehdejší Československé republiky. Tento kandidát před čtyřmi roky neobstál před hlasem lidu. Před hlasem větší části voličů, před tou většinou, kterou pak, zejména pražští elitáři , označovali za hloupou, nevzdělanou a populisty zmanipulovanou masu.

Letošní volby prezidenta se nesou v jiném duchu. Místo jednoho silného protikandidáta bylo postaveno několik slabších, kteří ale všichni dohromady mohou znamenat zvrat našeho vnitropolitického vývoje směrem, který se před čtyřmi lety podařilo těsně zažehnat. Tito kandidáti jsou svými politickými názory stejně nesrozumitelní, jako jejich lídr Drahoš. Jediným výrazným znakem těchto kandidátů je odpor proti dosavadnímu prezidentovi. Tak jako u lídra Drahoše, který je sice politicky taktéž nečitelný, ale je to člověk, který v podstatě nikoho neuráží, a o kterém víme pouze to, že je nadšeným příznivcem Evropské unie a její další těsnější integrace, že myšlenkově souzní s příznivci multikulturalismu, a přirozeně se všemi národními aktivistickými "elitami", které se vyznačují jednak rusofobií, jednak nekritickým a militantním hájením "svobody a demokracie" - ale v jejich vlastním pojetí. A prý se chová slušně.

První kolo a následná vystoupení "neúspěšných" kandidátů, bylo potvrzením nové taktiky v prezidentské volbě. Skutečně "nezávislí" kandidáti se zdrželi doporučení svým voličům, koho mají volit ve druhém kole. To nosiči vody v týmu, šlapajícím tvrdě proti Zemanovi a pilně pro Drahoše - tedy oni nastrčení "kandidáti", hbitě vyzvali své voliče, aby volili proti současné hlavě státu. Součet všech těchto hlasů může pak skutečně znamenat vítězství vyzyvatele dosavadní hlavy státu. Tím spíše, že Drahoš je jenom obyčejný pravý Čech (respektive slezský "chachar"), dokonce respektovaný vědec (proslulý tedy zejména svým posametovým funkcionařením v čele Akademie věd). A právě to byl mistrný tah odpůrců současného prezidenta. Nikoliv trochu extravagantní elitářský polocizinec, starající se více o svůj majetek a dobré vztahy se starými šlechtickými rody v celé Evropě, než o prospěch státu, ale "domácí" kandidát na nového prezidenta, člověk opravdu "náš", doslova jeden z nás. Pokud tedy volby před čtyřmi roky byly nakonec hlavně o odmítnutí smířlivosti se sudetskými Němci, dnes takto jasně vyhraněné téma chybí. A to hraje do karet právě Drahošovi a těm, kteří ho jako svého kandidáta vyslali bojovat o prezidentské pravomoci a politickou moc. Ve druhém kole tak stanou proti sobě člověk, který už v politice něco dokázal a který, navzdory svým kritikům, jednoznačně hájí zájmy České republiky, a člověk, jehož jedinou "předností" je to, že prý bude slušný. Nevíme sice na koho, ale víme jedno. Má se svojí slušností šanci. O to větší, že Marek Eben letos nekandiduje.