Co znamená S.V.O.R.N.O.S.T. ?

S - jako SVOBODA

Svoboda je možnost a právo volně se rozhodnout podle vlastního rozumu, svědomí a svých potřeb. Je to možnost rozhodovat se volně, aniž bychom byli pod nějakým materiálním, politickým, nebo třeba i citovým, či ideovým tlakem. Svoboda znamená možnost jakékoliv volby, která nepoškozuje ostatní svobodné jedince a společenství těchto jedinců. Svoboda tedy není anarchie - svoboda bez hranic, bezohledná, egoistická. Není to liberalismus s jeho elitářským sobectvím a povýšením zájmu jedince nad Boha, nad ostatní svobodné lidi, nad celou lidskou společnost, či dokonce nad přírodu a celý svět. Není to bezbřehé právo měřit své rozhodování jediným cílem - vlastním prospěchem, bez ohledu na prostředí, ve kterém žijeme. Svoboda je odstranění nepřirozených omezení člověka státem, jiným člověkem či skupinou lidí. Je to zodpovědné rozhodování nejen pro vlastní cíle, ale i pro cíle většího společenství svobodných jedinců, pro dobro celého společenství a dobro vlasti. Je to jednání, které ale neomezuje a neutlačuje nejen ostatní lidi a lidskou společnost, ale ani zvířata, přírodu a obecně celý okolní svět.

V - jako VLAST

Vlast je země, která je člověku citově nejbližší, země, která skýtá dostatek možností ke spokojenému životu a o kterou je člověk ochoten bojovat třeba i s nasazením vlastního života. Je to země, ve které chcete žít i přesto, že byste se jinde mohli mít třeba lépe. Je to země, ze které si berete vše potřebné pro svůj spokojený život a které dáváte všechno, co je třeba, aby v n í mohli žít spokojeně a rádi také vaši potomci i ostatní občané této vlasti. Vlast nám dává nejen materiální bohatství, ale i dávnou tradici, kulturu, přírodní prostředí, známý řád a rytmus života, který je nám blízký a kterému rozumíme. Dává nám a našim potomkům minulost, ale i budoucnost. Vlast je matkou, která nás zrodí, kojí, živí a vychovává, a které my její péči zase vracíme, aby se ona v budoucnu mohla znovu starat, tentokrát o ty, kteří přijdou po nás. Vlast je dědictví po prarodičích i rodičích. Je to ale současně náš odkaz vlastním dětem a vnoučatům i všem generacím, které přijdou po nich. Vlast je země, která i třeba není naší zemí rodnou, ale my jsme přesto ochotni pro ni pracovat a odhodláni bránit ji, třeba i za cenu vlastního života.

O - jako ODVAHA

Odvaha není bezhlavá schopnost udělat něco, o čem netušíme, co může způsobit. Odvaha je schopnost učinit něco i když si uvědomujeme všechny možné důsledky našeho činu a všechna nebezpečí nejen pro nás, ale i pro svět kolem nás. Odvaha je být věrný svému svědomí, bojovat za svobodu nejen svoji, ale také ostatních lidí a celé naší vlasti. Odvaha není drzost a neomalenost. Odvaha je nekřivdit a neubližovat jiným lidem a zemím, ale taky nenechat ubližovat sobě a své vlasti. "Nebát se a nekrást", řekl ideový zakladatel našeho novodobého státu - prezident Osvoboditel - Tomáš Garrigue Masaryk. Odvaha nejen nekrást, ale taky nenechat se okrádat a bránit se před útiskem a zlem. Nebát se mít dostatek sebedůvěry a hrdosti - odvaha žít bez potřeby okrádat někoho jiného, odvaha spolehnout se sám na sebe, bez potřeby zneužívat či využívat někoho jiného. Odvaha nevymlouvat se na nikoho jiného. Odvaha žít za sebe, na svůj účet, odvaha nést důsledky svých rozhodnutí a činů.

R - jako ROZUM

Rozum znamená rozhodovat se a jednat nejen se znalostí věci, ale také s odpovědností vůči sobě i všemu kolem nás. Je to schopnost jednat a rozhodovat se ve smyslu přirozeného řádu světa, přírody, společnosti. Rozum neznamená zbožštění vědeckých poznatků a jejich zneužívání ke znásilňování přirozeného řádu světa. Rozum neznamená dělat něco jen proto, že to už dokážeme. Neznamená to přesvědčení, že jsme chytřejší, než příroda. Neznamená to povýšení se na Boha. Rozum je respektování miliardy let trvajícího vývoje naší planety, živé přírody, lidského druhu. Respektování zkušeností a poznatků z celé dosavadní historie přírody, lidstva, národa, státu, vlasti. Rozum znamená poučenost, rozvážnost i zodpovědnost. Zodpovědnost k vlastní zemi, k ostatním lidem, k naší minulosti i budoucnosti, k našim předkům, ale hlavně potomkům, k přírodě a všemu, co tvoří naši vlast i celou naši planetu.

N -jako NEZÁVISLOST či NEUTRALITA

NEZÁVISLOST je ve své podstatě jedním z projevů svobody. Jsme-li na někom, nebo něčem závislí, nemůžeme se rozhodovat nezávisle, tedy svobodně. Rozdíl je v tom, že svobodu lze i přes veškerou snahu ztratit bez vlastního přičinění, zatímco závislost bývá téměř výhradně výsledkem našeho vlastního, mnohdy nezodpovědného a nerozumného jednání. Pokud začneme kouřit, pít masivně alkohol, brát drogy, sledovat televizi, účastnit se diskusí na sociálních sítích, pokud se zadlužujeme, necháme se ovládat módními trendy atd., stáváme se na nich závislými. To omezuje svobodu našeho jednání. Jsme závislí a tedy i nesvobodní.

Stát, vojensky přepadený cizím státem se může nedobrovolně stát nesvobodným. Něco jiného však je, pokud si nějaký stát u cizího státu, nebo třeba i nějaké mezinárodní, či soukromé instituce, půjčuje peníze. Dlužník je vždy závislý. Nejen přímo, svazován povinností splatit dluh, ale i pouhým pocitem zavázanosti, vděčnosti. Pokud stát svěří svoji obranu, významnou část ekonomiky, případně dokonce část svojí vnější či vnitřní politiky, do rukou jinému státu, pak je ztráta nezávislosti a svobody již naprosto zřejmá. Takřka vždy jsme do jisté míry na někom závislí , protože ke svému životu má jen málokdo úplně vše, co potřebuje. To je podstata obchodu. To, co mám, směňuju za něco co nemám. Málo států světa má šanci být zcela nezávislými. Je ale vrcholně nerozumné a nepraktické svoji závislost na jiných zemích uměle vytvářet a zbytečně ji prohlubovat. Buďme závislí na ostatních jen tam, kde je to životně nutné. Odpusťme si to, co nutně nepotřebujeme a nevytvářejme tak uměle naši závislost na někom jiném.

NEUTRALITA s nezávislostí úzce souvisí. Znamená totiž svobodu jednat se všemi stejně nestranně. Pokud jsem někomu zavázán (ať už dluhem, nebo jsem závislý na jeho pomoc třeba při obraně své vlasti), nemohu se k němu chovat stejně, jako k někomu, komu nedlužím a nejsem na něm závislý při obraně své existence, ani v nějaké jiné oblasti. Pokud jsou si rovni lidé a pokud jsou si rovné v mezinárodním právu také státy, pak nelze uplatňovat politiku : "my s vámi proti nim a vy s námi proti tamtěm". Nepřátelství se vždycky vrátí zpět. Totéž se ale nedá říct o přátelství. Je ale vždy lepší nejistota, zda přátelství bude opětováno, než mít jistotu, že nepřátelství se vrátí i s úroky. Neutralita tedy znamená zejména rovnoprávné jednání se všemi, respektování všech, jednání se všemi za stejných podmínek. Znamená, že nejsme proti nikomu a taky nejsme s nikým proti někomu jinému. Je to jen taková prostá lidská slušnost - pouze ve větším měřítku.

O - ODPOVĚDNOST

Odpovědnost je nedílnou součástí svobody. Svoboda neznamená možnost udělat libovolně cokoliv a nenést za to odpovědnost. Ten, kdo rozhoduje, musí za své rozhodnutí být plně odpovědný a musí se z něho také popřípadě zodpovídat - pokud toto rozhodnutí způsobí nějaké škody, či někomu újmu. Jsme odhodláni se svobodně a nezávisle rozhodovat a taky za to nést odpovědnost. Máme odvahu se rozhodovat a nést odpovědnost. Proto se rozhodujeme s rozumem. Chceme-li se odpovědně chovat jako stát, musíme se rozhodovat odpovědně jako jednotlivci. Odpovědně se musí chovat obce, regiony, kraje. Bez odpovědnosti, podpořené odvahou a rozumem nelze spravovat tuto zemi ke prospěchu všech jejích občanů.

Odmítáme ale nést odpovědnost za činy nezodpovědných jednotlivců, úředníků, samospráv, ale i jiných států. Tak jako musí za své činy být odpovědný každý jednotlivec, tak také musí být odpovědné za své jednání i celé státy. Za chyby, přehmaty i zlou vůli a porušování mezinárodního práva musí být státy přímo odpovědné. A my se nesmíme bát to také nahlas říkat a prosazovat.To je odpovědný postoj nezávislé a čestné země v mezinárodním měřítku.

S -jako SPRAVEDLNOST

Spravedlnost bývá zpodobněna jako žena s vahami v ruce a páskou přes oči. Není to symbol toho, že spravedlnost neexistuje, že není schopna najít spravedlivý soud. Je to symbol její nestrannosti. Spravedlnost tedy musí platit zcela stejně pro všechny, bez ohledu na postavení, majetek, národnost, etnickou příslušnost. Smyslem spravedlnosti je nalézat spravedlivé řešení sporů. Nemá zkoumat, zda to, či ono přesně do puntíku a poslední čárky naplňuje psané znění zákona. Spravedlnost musí dohlížet na naplňování smyslu zákonů. Musí trestat zlo, zlý úmysl, zanedbání povinnosti. Darebák nesmí odcházet od soudu nepotrestán jen kvůli formálnímu nenaplnění nějakého miniodstavce zákoníku. Zákony musí být jednoduché a srozumitelné každému občanovi s průměrným vzděláním. Občan se nemůže chovat podle zákona, pokud ten je natolik složitý, že jej nedokáží bezezbytku ovládat ani vystudovaní právníci, podle paragrafů, o jejichž výkladu se mohou dohadovat desítky právních odborníků. Složitost a obsáhlost zákonů nesmí poskytovat příležitost k beztrestnému páchání zločinů, nesmí umožňovat se spravedlnosti vyhnout. Spravedlnost musí být rychlá a jasná. Občané musí věřit ve spravedlnost a musí mít možnost její naplňování přímo kontrolovat. Zákon musí být jasný, stručný a pochopitelný pro každého občana. A sankce za jeho porušování musí být předem odhadnutelná, rychlá, jasná, nekompromisní.

T - jako TRADICE

Tradice jsou určitým souhrnem pravidel života, zvyklostí, způsobu chování. Je to vědomí vlastní osobitosti společnosti, převažujících názorů, kultury, je to vědomí lidí, že jsou součástí historie země a národa, ideálů a myšlenek společnosti. Tradice jsou to, co z nás činí nezaměnitelné společenství lidí, které vzniklo v průběhu věků děděním odkazu předků. Tradice jsou ty základy, na kterých je postavena sama existence naší země a jejích obyvatel. Naše tradice vyrůstají z etnické národnosti a jazyková příslušnosti ke slovanským národům a jejich kulturním kořenům. Je to postoj k nezávislosti a svobodě naší země, právu na vlastní nezávislou správu této země i postoj k náboženství či pohostinnost k uprchlíkům, pronásledovaným v jiných zemích.Vždy jsme vítali kohokoliv, kdo chtěl přispět k blahu této země, ke každému, komu se stala naše země vlastí, ke každému, kdo jí neškodil a nesnažil se ji rozvrátit a zpochybnit její, víc než tisíciletou existenci. Je to naše pradávná kultura, přetrvávající v různých podobách do dneška. Tradice je to dobré, co se osvědčilo v průběhu dějin, to, co chceme uchovat a rozvíjet i v budoucnosti, protože je to naší dávnou nedílnou součástí.