Nechcete být uklízečkou? Staňte se poslancem!

Já jsem politik, kdo je víc?

Úvod:

Parlamentní volby jsou něco jako anketa Zlatý slavík. Nevybírají se ti nejlepší z nejlepších, vybírají se ti nejpopulárnější z více či méně populárních. Cynik by ale zcela suverénně mohl tvrdit, že se vybírají ti nejméně nepopulární ze všech nepopulárních a měl by do značné míry pravdu. Podle průzkumů nejváženějších povolání v české společnosti se profese poslanec umísťuje s notorickou pravidelností na jednom ze dvou nejnižších míst. V roce 2004-2008 měla mezi lidmi nižší prestiž než poslanec pouze uklízečka. Ta se podle výzkumu držela ale na stabilním bodovém hodnocení, zatímco v uvedeném období bodové hodnocení poslance neustále klesalo.

Obdobný výzkum v letech 2011 a 2013 přinesl pád profese poslanec dokonce na samé dno - dokonce níž, než profese uklízečky. Uklízečky dokázali poslanci předstihnout až při výzkumu v roce 2016, kdy se vyšplhali z posledního na předposlední místo. Novější výzkum CVVM zatím nenabídlo.

Co každé čtyři roky děláme?

Funguje to tedy tak, že my, voliči, jsme nuceni každé čtyři roky volit 200 spoluobčanů do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Volíme 200 lidí do funkcí jednoho ze dvou dlouhodobě nejméně vážených povolání v české společnosti.

Volíme ty nejméně nepopulární do nejvíce nepopulárního povolání. Povolání poslance nelze ale oddělit od funkce poslance, stejně jako nelze povolání uklízečky oddělit od její základní pracovní činnosti - tedy úklidu.

Ti nejméně vážení tak mají moc určovat pravidla (zákony), těm, kteří jsou mnohem váženější, než oni sami. Je to asi stejně paradoxní, jako by Trestní zákoník vytvářeli zločinci a soudci se jím museli řídit. Přijde vám to na hlavu? Pak nejste správnými demokraty!

Nezoufejte!

Pokud jste zcela náhodou svině, nebo idiot, kterého si nikdo neváží, nezoufejte a vrhněte se na politiku. S trochou štěstí se stanete poslancem a pak to všem, kteří si vás nevážili můžete pěkně osladit! A oni vás při tom ještě budou ze svých daní královsky platit :-)).