Lidový slovníček: Politika

Jedním z nejfrekventovanějších slov, se kterými se prostý, mediálně zpracovávaný občan setkává, je politika a politologie. Odmyslíme-li si deset miliónů odborníků - tedy našich občanů, kteří navíc rozumí stejně dobře i fotbalu a hokeji, zůstane nám stále ještě několik stovek, či spíše tisíců profesionálních vykladačů politického dění nejen u nás, ale i v celém světě. Kde má tedy ta politika původ?

Politika (z řeckého polis - město, politiké techné - správa obce) je mnohoznačný pojem obvykle označující proces a způsob rozhodování určité skupiny lidí s rozdílnými zájmy a názory. Věda zabývající se politikou se nazývá politologie. Politika je sférou, v níž je přítomné neustálé větší či menší napětí mezi "vládnoucí" (politika shora) a "emancipační" (politika zdola) politikou. Politiku lze chápat nejlépe jako boj o společenské uspořádání a zejména o moc.

Empirické zkoumání (tj. smyslové - to co vidíme na vlastní oči, slyšíme na vlastní uši) nás poněkud mate. Někdy prostě nad politikou současných politiků, či nad odbornými názory politologů v médiích, nevěříme vlastním očím a nevěříme vlastním uším.

Je-li polis město, či spíše obec, pak by politika měla být o správě obce. Co ale dělat, když se dělá politika "vysoká"? Na úrovni krajů, státu, nebo dokonce Evropy? Nahoře v Bruselu se něco rozhodne a úplně dole v malé pohorské vísce se lidé nestačí divit. Zpravidla proto, že nevystudovali politiku a tyhlety velké, vznešené a ušlechtilé nápady pánů politiků nahoře vůbec nechápou.

Politika by, myslím, mohla spíš být odvozována od slova populární.

Populismus v politice (z latinského výrazu populus - lid) je politický přístup, spočívající ve snaze oslovit běžného člověka, který se domnívá, že establishment (vládnoucí papaláši nahoře) nehájí či přehlíží jeho zájmy. Dle tohoto přístupu vede rozhodující konfliktní linie mezi "lidem" a "elitami". Populární píseň ale není ta lidová, jak by se z definice mohlo zdát, ale píseň, kterou má skoro každý rád, protože si na ni zvykl díky tomu, že ji rádia opakují nejmíň dvacetkrát denně. Nebo prostě jen proto, že jsou melodie a refrén tak chytlavé, že člověku běží v uších snad i ve snech. Populární se odvozuje tedy od lidu. Od toho lidu, který je ta zamindrákovaná, nevzdělaná masa blbců, idiotů, a podobných hovádek, jak říkají mnohé naše "elity", protože nevolí tak, jak si "elita národa" zrovna přeje, ale podle svého svobodného rozhodnutí. Prostě populární je to, co je obecně oblíbené. A politici (další termín - označení člověka, který se politiky účastní, a pokud možno se politikou živí), jsou strašně rádi populární, neboli oblíbení. Proč? Protože chtějí jednou za čtyři roky získat hlasy voličů, aby se mohli politikou další roky živit a nemuseli do pracovního procesu, nebo na úřad práce. A tak občanům slibují více, či méně populární opatření, neboli takovou "politiké techné - správu obce, která lidem přinese údajně jen ty nejprospěšnější věci. Pravdou ovšem je, že člověk nemůže být populární pro všechny a tak popularita politiků není stálá a všeobecná. Co je ale stále neměnné, to je fakt, že každá politika, levá, pravá nebo střední, přináší největší prospěch a užitek právě těm placeným politikům, jejich politickým stranám, případně kamarádům, příbuzenstvu či lidem, kteří nosí ony populární obálky, byť jsou třeba jen symbolické.

A pak mne napadá ještě jedno vysvětlení pro původ slov politik a politika. Odvozuje se od pocitu mnohých občanů naší vlasti. Je od slova politovat.